Existuje jeden týden v roce, kdy se kolem mě vždycky turbulentně zrychlí čas, přenesu se do nějaké časoprostorové smyčky a mám pocit, že celý týden proběhl za jeden krátký den. Přesně tohle zažívám pravidelně při letním soustředění na Smrčné.
Jakožto rodič vím, že nejsilnější zážitky z tábora jsou málokdy z běžeckých tréninků (i když jsou tady náramně „vyladěné“), ale většinou se jedná o zážitky z táborové hry a různých „vedlejších“ aktivit. Takže začnu tou, jak my říkáme, animátorskou částí.
Letos se táborníci se hned po příchodu přenesli do hlubokého, ale poměrně osvíceného, středověku. Seznámili jsme se s moudrým vládcem Matějem Dobrotivým, jeho vykutáleným rádcem Dredem, chudým, zbožným mnichem, hradní čeládkou a pro udržení disciplíny i s katem s obří sekerou a popravčím mečem. Místo tradičních míst jako je jídelna, záchody, ohniště apod., najednou vyrostl hrad, kaple, krčma, tržnice a šibeniční vrch.
Král se snažil vládnout moudře a spravedlivě a vše vypadalo na naprostou středověkou pohodu. Ale v tom se do hry nečekaně vložili loupeživí zemané, obývající okolní lesy a hrady, kteří se společně s intrikánským rádcem Dredem snažili krále svrhnout a nastolit svoji vládu. Několikrát byli táborníky, srdnatě bojujícími za krále, odraženi, ale nakonec bylo jejich snažení úspěšné, svrhli a unesli krále a v táboře nastolili svoji (hrůzo)vládu. Ještě teď si rozrušeně vzpomínám na ty chvíle, když zemané zabavovali svým poddaným všechny sladkosti, zakázali jim hrát a sebrali jim „Magicy“, nutili je mít brzkou večerku, ráno těžce cvičit a posilovat (pořád mně v uších zní, že každý udělá tolik kliků a dřepů, kolik mu je let a kdo bude dělat pomalu, tak si dá ještě jednou tolik). Poddaní zemany naštěstí rychle prokoukli, v závěrečné hře zachránili krále a vše nakonec dobře dopadlo.
Toto je samozřejmě pouze velmi stručné a obecné shrnutí táborové hry. Ale ta se samozřejmě skládala z celé řady dílčích událostí. Například tábornického křtu vodou z posvátné řeky Sázavy, kdy každý z účastníků dostal své opravdové středověké jméno (Děpold, Dětřich, Žibřid, Přibík, Perchta, Polyxena, Doubravka…) , z výroby erbů, mečů, plášťů (batikování), množství různých rytířských turnajů. Jedním z vrcholů byl i výlet vlakem na zříceninu hradu Chřenovice, kde proběhla naprosto úžasná korunovace krále Matěje Dobrotivého, nebo strašlivá říční bitva s loupeživými zemany.
Samozřejmě jsme se během tábora objevili i na Stvořidlech (ty snad nezklamou nikdy), v rámci tréninku jsme běhali v hlubokých lesích okolo Melechova, starší děti se dostaly i do lipnických lesů a lomů, tradicí je igelitová klouzačka, nechyběl ani závěrečný táborák, snad jenom to zatmění měsíce se nám nějak neukázalo.
Jak je táborová hra hlavní zábavou, tak trénink OB je hlavní náplní. Letos se 40 dětí rozdělilo do 5 výkonnostních skupinek a postupně absolvovaly 8 individuálních tréninků a jeden štafetový závod. Snažili jsme se o co nejpestřejší tréninkovou skladbu a opět se potvrdilo, že největší nasazení je při různých závodech, nejlépe smíšených, dvojic (scorelaufové štafety, bodované „motýlky“, „půlčíkové“ štafety), nebo při tréninzích, kde je možno si porazit svého vedoucího („kamenný“ sprint na Melechově, nebo mapově extrémně náročný „Mordor“ sprint v balvanité stráni nad táborem). Díky SI sadě s tiskárnou je můžné dobře rozebrat výsledky tréninků a porovnat se i s ostatními, často i mimo svoji tréninkovou skupinku. Poprvé byl letos použit nový štafetový model – opět se jedná o scorelaufový zákres, opět mapa slouží jako štafetový kolík, každý závodník musí oběhnout předem daný počet různých kontrol a tím si vlastně vytvoří svůj vlastní okruh. Díky několika kontrolám v mapě navíc, vzrůstá i taktická stránka závodu. Osobně se domnívám, že tréninková zátěž byla letos hodně vysoká a intenzivní a snad se zúročí při dalších závodech.
Ale už dost bylo suchého slovního popisu. Všichni rodiče to znají. Na tradiční otázku „Tak jak jste se měli?“, následuje ještě tradičnější odpověď: „Dobře“. Naštěstí pro vás, atmosféru a dění na táboře opět naprosto exkluzivně zachytil náš dvorní fotograf (trenér, mnich a kytarista) Kuba Novotný a jeho fotky si můžete prohlédnout v níže uvedených fotogaleriích:
Závěrem bych si rád dovolil poděkovat všem zúčastněným, kteří letos přiložili ruku ke společnému dílu, při nikdy nekončící práci v kuchyni, při táborové hře a při neustálém koloběhu stavění a sběru kontrol a přípravě na jednotlivé tréninky. Po konci soustředění to vždy vypadá jako náramná táborová rekreace, ale jenom zúčastnění ví, kolik je za tím schováno práce a úsilí (někdy opravdu platí rčení o krvi, potu a slzách…).
Navíc bych všem ještě rád popřál příjemný zbytek prázdnin a léta a jak říká klasik: „Král je mrtev, ať žije král a soustředění Smrčná 2019“.