Vrchol domácí sezóny, tedy Mistrovství ČR na klasické trati, proběhl o víkendu na severních svazích Jizerských hor. Pořádání se výborně zhostil klub z Chrastavy, vše klapalo perfektně, tedy až na počasí, které moc vlídné nebylo.
Na úvod se musím k něčemu přiznat. V závodním terénu jsem byl už dříve, dokonce jsem tam běžel s mapou a některé kontroly byly velmi blízko těm současným. Ale nebyl jsem sám, řada mých soupeřů taky …
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Ve stejném terénu totiž už kdysi dávno jedno Mistrovství bylo – konkrétně v r. 1987 (tedy téměř přesně na den před 30 lety). Bylo to moje vůbec první mistrovství, které jsem běžel, tenkrát v kategorii M15–16. Tehdy jsem na trati 7,0 km s časem 62,22 na medaili nestačil, ale asi jsem byl jako nováček se sedmým místem spokojen. Nějaká medaile do Jihlavy však přece jen putovala – Jitka Boudná získala v kategorii D15–16 stříbro.
Avšak zpět k současnosti. Tratě sobotní kvalifikace byly relativně krátké a příznivé – kopců nebylo tolik jak se očekávalo, les byl většinou velmi dobře běhatelný i když v nižších částech místy podmáčený. Nicméně mapově snadné to nebylo, volby postupů byly díky kopcovatému terénu s řadou údolí záludné a chyby na dohledávkách mezi množstvím kamenů či skalek se daly dělat velké.
Koneckonců, že bude potřeba dávat na mapu pozor bylo jasné hned po příjezdu na místo. Zkontrolovali jsme, že z celkového množství 537 balvanů vyšších než 1,5 metru, které byly vidět z příjezdové silnice na okraji závodního prostoru, bylo v (staré) mapě zaneseno pouhých 142 
Ze sobotních bojů postoupilo do nedělního finále A celkem 7 jihlaváků.
Nedělní finále se běželo ve stejném (rozšířeném) prostoru jako kvalifikace, tedy opět svah s řadou údolí, velkým množstvím balvanů a skalek (hlavně ve vyšších partiích, kde navíc byla i celé dopoledne mlha). Parametry tratí byly samozřejmě o poznání větší – délkou i převýšením – než o den dříve.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Vzhledem k velkému množství závodníků (1700 přihlášených) se tentokráte nižší finále prolínala s A-finále, nicméně závod postupně gradoval nejdříve doběhem veteránských finále, poté dorosteneckých a na závěr pod dohledem televizních kamer běželi ženy a muži.
A jak se nám dařilo? Co znamená 2×2 v titulku když terén byl spíše 4×4? No přece počet počet získaných druhých míst, tedy stříbrných medailí 
Tu první získala Dana v kategorii D55, tu druhou Véna v H45, když se za 30 let zlepšil o 5 míst a deset minut.
Do první desítky se ještě vmáčkl Jára (H45) i když se svými chybkami na trati úplně spokojený nebyl. V H18 doběhl Péťa na 15. místě poté co hodně ztratil na obou dlouhých postupech, v H20 Bořek na 10. místě. (začal pomaleji, ale na dlouhém postupu se posunul vpřed a druhou část trati už běžel o poznání rychleji než začátek). Na královskou mužskou trať (15,6 km / 850 m převýšení) vyběhl Mára v polovině startovního pole a také se v začátku držel kolem dvacátého místa. Solidní tempo však neudržel a druhou půlku závodu zpomalil na konečné 29. místo. Přesto parádní výkon. Posledním jihlavským A-finalistou byl Pifi v H35, který doběhl na konečném 15. místě.
Obrázky najdete u nás galerii
Výsledky jihlavských závodníků
Ve čtvrtek bude na ČT odvysílána 30-minutová reportáž
Krátká reportáž v TV Chrastava