Sluníčko už svítí déle, sníh slezl (vlastně ani pořádně nenapadl) a máme tu jaro (skoro). Tak jsem si tuhle v sobotu říkal, když jsem po poledni kráčel z města, že by vlastně nebylo špatný vyrazit na kolo. V hlavě jsem měl ještě pár myšlenek z diskuze s Ánrym, kterej mi vyprávěl kterak předchozí víkend kousnul prvních 40 kiláků na kole.
No nic, než jsem se vypravil, bylo půl čtvrtý, oblačná obloha se začala zatahovat černými mraky a já začal přehodnocovat cíl své cesty. Z prvních námětů jako Jeníkov, Zbilidy atd. jsem si nakonec vytyčil skromný cíl – Borovnika, Plandry, Vyskytná a přes Rantířov zpět.
Po prvních kilometrech mi bylo jasný, že jsem to s oblečením jako obvykle přehnal, termotriko, triko, stará oddílová bunda a šustka způsobilo, že jsem si po chvíli připadal jak sardinky ve vlastní šťávě. Baťoh jsem ale neměl a tak jsem od Borovinky pokračoval směr Plandry se všemi vrstvami. Bohužel po pár stech metrech začalo pršet. No nic, přes Ranťák je to pár kilometrů, to přeci dojedu – přeci nejsem z cukru. V Plandrech už bohužel obloha nade mnou nabrala černou barvu a já začal silně pochybovat o svém rozhodnutí. Když udeřil třetí hrom bylo rozhodnuto – otočit to co nejdřív.
Cesta zpět probíhala celkem hladce až k Baumaxu, kde se z oblohy začaly sypat kroupy. Radši jsem sjel ze silnice a hasil si to domů po chodníku. Po pár minutách jsem přifrčel dom, durch ale s jednou velkou pozitivní věcí – měl jsem konečně od podzima umytý kolo!
A proto má myšlenka zní – ač je počasí nejisté či téměř aprílové – stojí za to na kolo vyrazit!
Čau Alfi
P.S. Přiznám se, že v době kdy píšu tento článek mám za sebou i projížďku druhou, pod taktovkou Ánryho a Pavči – a ta, pocitově stála opravdu za to! Proběhla dnes (úterý 6.3.) za parádního téměř jarního počasí.
OMV Březinky->Helenín->Henčov->průmyslová zóna->Bosch->Pružinka->Zborná->Stříbrný dvůr->západ slunce nad Zbornou . 
→ a domů.
Ánry dík za vedení (ještě, že jsou mezi námi tací, co v zimě kroutěj aspoň na rotopedech