René se po mateřské pauze vrátila na světovou scénu MTBO a dokázala vybojovat na Mistrovství světa bronzovou medaili. Letošní MS se koná ve švédském Falunu, kde je zvlněný terén s velkým množstvím cest a pěšin povětšinou dobré sjízdnosti s občasným hlubším pískem. Závody jsou tedy velmi náročné mapově, ale ani technická a fyzická část není rozhodně lehká.
Uvodní závod na krátké trati měl parametry trati 16,7 km s 235 m převýšení. Nejrychleji ji zvládla Nikoline Splittorff z Dánska v čase 53:02. Renata Paulíčková dojela na 19. místě s časem 59:44
Hned o den později se jel závod štafet, který se odehrával ve stejné aréně jako včerejší cíl middlu a prostor se z velké části překrýval. Trať byla velmi mapově náročná díky velkému množství malých cest a zákazu přebíhání. Složení české štafety zaslouží vyzdvihnout, protože ve stejném složení Paulíčková-Kamarytová- Tichovská tato trojice odjela několik mistrovských štafet, ze kterých má doma i cenné kovy. Naposledy spolu jely v roce 2016 na MS v Portugalsku, kde také získaly bronzovou medaili. Renata s Marií postupně odešly na mateřskou pauzu a do týmu se vrátily plně až letos. Ziskem bronzové medaile tak mohly vzpomínat v dobrém na „staré“ časy. Renata rozjela svůj úsek velmi dobře. Díky dobrému mapovému i fyzickému výkonu tak předávala na třetím místě v těsném kontaktu na druhou pozici. Ani Marie ze začátku nechybovala a jela velmi dobrý závod. Bohužel se zamotala v síti cestiček na K17 a ztratila zde něco přes minutu. Přesto předávala finišující Martině na páté pozici se ztrátou sice přes čtyři minuty na druhé Dánsko. Je zde potřeba říct, že druhý úsek Dánek měla na starost včerejší vítězka middlu Nikoline Splittorff. Martina vyjížděla za dvojicí Švédek, ale na dohled je neměla a tak jela první část závodu sama. Až kolem půlky závodu dojela druhou švédskou štafetu a předjela je. Mapovou chybu neudělala a se svým výkonem byla velmi spokojená. Do cíle dojela na čtvrté pozici za vítěznými Finkami, které ovládly suverénně celý závod a za týmem Švédska a Dánska. Nicméně Švédky byly nakonec diskvalifikovány kvůli průjezdu lesem na prvním úseku a tak se na medailovou pozici Češky dostaly a mohly slavit.
Třetím závodem v řadě pak pokračovalo mistrovství světa klasickou tratí. Závodní kolotoč se přesunul do centra sportovního dění ve Švédsku – do lyžařského střediska Lugnet na okraji Falunu. Fyzicky, technicky i mapově těžký, spravedlivý a dlouhý závod. Muže čekalo přes 40 kilometrů s více než 1000 metry převýšení, ženy přes 30km a 750m stoupání. Kromě parametrů však k náročnosti tratí přispěly i oblasti složitých sítí cest špatné sjízdnosti s kameny a kořeny, mezi kterými připravil stavitel zajímavé volby dlouhých postupů. Na závěr závodu na všechny ještě čekal finální výjezd podél skokanských můstků a sjezd zpátky dolů do cíle. Mezi ženami se vítězství v čase 95:56 dočkala po mateřské pauze konečně opět závodící Emily Benham Kvåle. René Paulíčková dojela tentokráte na 26. místě.
Po dnu volna se pokračovalo sprintem, opět v areně Falun. V začátku závodu nejprve stavitel prověřil orientaci v zástavbě kde byl sled krátkých postupů. Poté ve střední pasáži před výměnou mapy následovalo několik delších postupů v lese, kde bylo třeba hlavně valit, protože cest tu bylo po málu. Po výměně mapy se závodníci ještě jednou dostali do zástavby, konkrétně do oblasti hotelu, kde je většina týmů ubytována a jako perličku na závěr stavitel všechny fyzicky potrápil brutálním výjezdem ke skokanským můstkům a s černem před očima je nechal cestou na sběrku posbírat ještě pár kontrol ve sjezdu. Na ženy čekala trať dlouhá 7,6 km se 180 m převýšení a 26 kontrolami. Trať nejrychleji projela Finka Henna Saarinen v čase 23:08. Nejlepší Češkou dnes byla opět Martina Tichovská, která skončila na šestém místě. Marie Kamarytová, Renata Paulíčková a Valerie Kamererová utvořily skupinku mezi 26. a 28. místem se ztrátou 4:16 až 4:32 na vítězku. Renče trať nesedla, nedokázala se v ni najít a tak začala sekat jednu chybku za druhou.
Na závěr šampionátu se je závod s hromadným startem. Po efektním hromadném startu pod skokanskými můstky se přes 70 mužů, téměř 50 žen, 26 juniorek a 40 juniorů vydalo střemhlav do spleti lyžařských tras v okolí. Na trati byl trojitý průjezd přes arénu s výměnou mapy. Prostor závodu tedy nemusel být příliš velký, ale za to obsahoval velké množství farst. Ačkoli to byl pátý závod, stavitel rozhodně nikoho nešetřil. Terén byl značně kopcovatý, ale s povětšinou dobře sjízdnými a dostatečně širokými cestami na případné vyhýbání protijedoucích vláčků. Již na prvním průjezdu byla většina podiově umístěných žen v čele závodu a k zásadním zvratům nedocházelo. Při nájezdu na třetí mapu již byla Camilla Soegard z Dánska v čele před Emily Benham Kvale, kterou za sebou udržela až do cíle. Většina české ženské reprezentace dále utvořila společný dojezd. Marie Kamarytová utrhla 22. pozici, Kateřina Nováková 24. a Vendula Musilová 25., Renata Paulíčková dojela 33.