Maredův pohár již má nového držitele. Loňský vítěz (a tedy letošní pořadatel) Véna jej předal na další rok do opatrování nového vítěze za aplausu početného publika a samozřejmě za zpěvu maredovské hymny.
Ale popořadě. Do kvalifikačních bojů se přihlásilo 17 borců (o přihláškách bude zmínka ještě později), které ještě doplnili na místě 3 další odvážlivci. A co na ně čekalo? Tušit více mohli po přečtení pokynů, takže začali zapínat svoje GPS přístroje. A po hromadném odstartování už bylo jasno. Každý dostal mapu s tratí a začal špekulovat kudy do lesa… a postupně tam také skupinky závodníků odbíhaly.
Nejrychlejší trať kvalifikace absolvovali těsně nad hodinu, ale to nemuselo být rozhodující. Díky bonusovým otázkám, se pořadí trošku promíchalo. Odpověď na první otázku zjistil málokdo (čertova prdel), na tu druhou už více než polovina závodníků (osada Mareda). Že ale někdo získá obří 60-ti minutovou bonifikaci za třetí úkol, v to snad pořadatel ani nedoufal. Leč opak se stal skutečností a sami můžete vidět důkaz o návštěvě 3 závodnic osady Mareda. A to zcela rozhodlo o 6 postupujících do finále.
Kompletní výsledky kvalifikace
Finálový závod pro 6 postupujících byl připraven v bezprostřední blízkosti areálu letiště. Každý orienťák, který to myslí se svým sportem vážně by měl znát některé základní metody, důležité zvláště ve skandinávských terénech ale i jinde, jako např. azimut a krokování. A tak nad čtvercovou sítí 25 kontrol v rozestupu 5 metrů byly připraveny 4 okruhy, každý s čtyřmi kontrolami a centrální uzlovkou (mapy finále k prohlédnutí). Za každou chybnou kontrolu byla minutová trestná přirážka a tedy více než na rychlosti záleželo na přesnosti. To je koneckonců vidět i v detailním výpisu ražení finále. Nejpřesněji finálovou trať absolvoval Jan Kadlec s 5 chybnými kontrolami, ale opravdu nespěchal. Tratí o délce 220 metrů prolétl nejrychleji Tomáš Plíhal za 7:29 (tedy s průměrem 34 min/km ) a díky „pouhým“ 7 chybným kontrolám (druhému nejlepšímu výsledku) získal celkové vítězství v 32. ročníku Maredova poháru.
Večerní vyhlášení a předání poháru však málem dopadlo jinak. Obří bonifikaci za absolutně nejlepší přihlášku podloženou dvěma lékařskými posudky získal Ory, tím se zcela nečekaně dostal do čela závodu a už držel v rukou pohár (a publikum aplaudovalo v úrovni 92 dB) . Po detailním studiu pravidel a zjištění že řádná přihláška je pro získání poháru podmínkou nutnou, nikoliv však postačující, byl pohár předán do rukou vítěze finále a mohlo se začít slavit…