Poslední prázdninový předškolní víkend se bojovalo hned na dvou o-frontách. Na východní frontě (Cena východních Čech) byla účast hojnější, na západní (West Cup) úspěšnější 
Zatímco většina jihlavských borců odjela na poslední prázdninové vícedenní závody do nedalekých vysočinských lesů, na západ Čech do blízkosti hranic s Německem se vydali jen milovníci horských terénů nebo nostalgici, kteří si zdejší závody oblíbili už před několika lety. Závody pořádané oddílem Nejdek orienteering proběhly v tradičně velmi přátelské atmosféře. Sice bylo možné zaslechnout hlasy po první etapě, že mapař a stavitel měli hodně bujnou fantazii, ale to si určitě stěžovali jen ti, kterým se závod nepovedl 
… (a to my teda nebyli:-)). Terény jsou pěkné a náročné. Letošní zajímavou novinkou byla třetí etapa s hromadným startem scorelaufu. I pokažené počasí na konci prázdnin bylo nakonec milosrdné, bylo chladno, ale naštěstí nepršelo. Takže co říci jednou větou? Stálo to za to!
1+1+3+3+4=1
Nerozumíte této rovnici? Tak čtěte dál…
Jasně, je teprve začátek školního roku 
. Takže nápověda: dosaďte do levé strany rovnice celkové umístění Járy, Dany, Lenky, Haničky a Matěje a získáte na pravé straně rovnice celkové umístění OK Jihlava v soutěži oddílů o putovní pohár (naštěstí se počítá za oddíl jen pět závodníků, takže jsme to měli s fousem…). V předchozích letech na putovní pohár dosáhli dvakrát Slavia Hradec Králové a jednou Kamenice, po letošním ročníku bude zapsáno i jméno našeho oddílu. Což je pochopitelně výzva pro další ročník, protože se doufám nespokojíme jen s jedním zápisem na podstavci krásného velkého poháru. A kdo by chtěl spatřit pohár na vlastní oči, má dvě možnosti: poprosit správce trofeje Matěje o exkurzi v jeho pokojíku (Matěj slíbil, že o něj bude celý rok vzorně pečovat:-)) nebo se vydat příští rok na West Cup 2018 a pokusit se přispět k jeho znovuzískání….
CVČ měla počasí asi o něco horší (po etapách: liják, zataženo, déšť a kosa), o to více je třeba ocenit odvahu a bojovnost všech, které počasí neodradilo a vydali se do lesa, kde bylo pěkně měkko pod nohama. Terén byl velmi náročný na běh i za sucha, mapa kvalitní, tratě pěkné a náročné tak akorát,… Někomu se dařilo střídavě (Sylva O. skvěle „letěla“ v E3, Míša S. se stále zlepšovala, Luky parádně v E2), někdo běhal solidně vyrovnaně (Vláďa S., mladíci v H14A), dokonce i několik beden se vybojovalo (H18 Péťa Čech, H35 Véna, H21C Pifi, H55 Jarda a hned za ním bramborový Kony, Vojta v H21A na velké bedně).
Kromě sportovního zážitku ale pořadatelé připravili i kulturní lahůdku o které se bude v kuloárech asi ještě hodně dlouho mluvit. Na sobotní večer pozvali závodníky do místního kulturáku na autorský muzikál „Kudy kam“ – hodinové představení v podání pardubických závodníků-ochotníků s písničkami otextovanými do příběhu s orienťáckou tématikou (počínaje cestou na závody, přes vlastní závod až po vyhodnocení výsledků s nečekaně romantickým rozuzlením…). Závěrečné „standing ovation“ v po střechu naplněném sále ocenilo úžasné výkony na jevišti. Však se zeptejte Oryho jak se mu to líbilo, rád vám to poví…