V minulém týdnu proběhlo nedaleko Dvora Králové poslední letošní mistrovství – M ČR štafet, klubů a oblastních výběrů žactva. Štafety a družstva bývají vždy velkou oslavou orienťáku a tomu odpovídá i účast. Letos oba tyto závody běželo téměř 2000 účastníků, takže se jednalo možná i o největší letošní závody. Po oba dny se běželo v podhorském terénu s velkým množstvím kamenů, skalek a terénních detailů, kde se střídaly různé stupně průběžnosti.
Od rychlých pasáží v čistém lese až po pomalé prodírání se v hustnících.
S výsledky to bylo tentokrát jako na houpačce. Od veteránské euforie z vítězství až po zklamání dorostenců a jejich víkendovou „diskotéku“.
Většinou se začíná od největších úspěchů. Veteráni ve složení Jára, Lauič a Mára navázali na své úspěchy z minulých let a podařilo se jim v sobotu opět zvítězit v kategorii H135 (ekvivalent H45). V neděli je doplnila ještě Bára a s Renčou a bylo z toho druhé místo v DH225. Dobře zaběhla i druhá veteránská štafeta a družstvo. Přestože běželi v lehce improvizované sestavě, tak 24. místo ve štafetách a 19. v družstvech je velmi dobrý výsledek.
O co víc se dařilo veteránům, o to méně to šlo dorostencům. Bohužel se potvrdilo to, že mistrovství obecně nám v těchto kategoriích moc nejdou. Tak nezbývá věřit, že se to příští rok už konečně zlomí!
Nejlepšího výsledku dosáhla v sobotním závodě štafeta dorostenek, která doběhla na 7. místě, což považuji za výborný výsledek. Když k tomu připočteme celkově 5. místo v Českém poháru štafet a dokonce i jedno letošní medailové umístění, tak je nutné Haničku, Sylvu i hostující Marušku velmi pochválit za předvedené výkony. Vzhledem k tomu, že všechny holky byly v této čtyřleté kategorii teprve prvním rokem, tak všichni věříme, že když jim vydrží chuť a zdraví, tak že o této štafetě v příštích letech ještě uslyšíme.
Kluci po dobrých celoročních výkonech v Českém poháru štafet patřili k širšímu okruhu favoritů, ale již od prvního úseku to nebyl jejich nejlepší závod a vše vyvrcholilo diskvalifikací na posledním úseku. Je to škoda, protože to byl definitivně poslední závod kluků v této sestavě. Ale i tak jim také patří poděkování za letošní výkony, kdy jim stupně vítězů několikrát doslova proklouzly mezi prsty. Celkové 6. místo v poháru štafet je pro Vojtu, Matyho a hostujícího Nouziče určitě úspěchem, který asi oceníme až v příštích letech.
A jak se nepodařila klukům sobotní štafeta, tak se nedařilo ani v neděli, kdy bylo naše dorostenecké družstvo diskvalifikováno hned na prvním úseku. To v celkovém Českém poháru klubů, do kterého se počítají jak štafetové, tak klubové závody, znamenalo pro SJI celkově 10. místo. To není vůbec špatné umístění, ale… Reálně by ale mohli být o několik míst lepší, kdyby nedošlo k diskvalifikaci výše zmiňovaného družstva a hlavně, kdyby nebyla na jarním mistrovství sprintových štafet diskvalifikována i tato štafeta, která v tomto závodě běžela výborně okolo 6. místa. Budiž to poučením pro příští roky, čísla kódů se při štafetových závodech prostě číst musí a omluvou nesmí být ani maximální snaha o co nejlepší výsledek.
Ještě je potřeba připomenout, že z našeho oddílu běželi pod hlavičkou KCTM Vysočina ještě Eliška Rychnovská, Áďa a Luky. Ve štafetách doběhli holky 14. a kluci 17. a všichni pak běželi společně v jednom družstvu, které bylo 29. Tady se ale spíše než o opravdové závodění pořád ještě jedná o získávání zkušeností. Snad se příští rok pod hlavičkou KCTM Vysočina objeví z našeho oddílu více mladších dětí.
Jak již bylo avizováno, tak dorostenky ve svém složení pokračují, kluci budou běhat a získávat zkušenosti v omlazeném složení, veteránům snad vydrží zdraví a zase předvedou své standartně medailové výkony a snad i dospělí, které příští rok doplní několik „zestárlých dorostenců“, předvedou trochu lepší výkony. Takže letošek je za námi a nezbývá, než se těšit (a trénovat) na rok příští.
