Kdyby se mě někdo zeptal, kolikrát jsem už běžel H.S.H. (mnozí starší stále ještě používáme původní název „Botas“), tak pravdivě odpovím, že to už snad ani spočítat nejde. Prostě mockrát a vždy se tam rád vracím.
Od dobrodružných mladických výprav, jsem se postupně „prokousal“ všemi nástrahami doprovodného programu a lákadly dlouhých letních večerů a teď už si spíše s vlastními dětmi užívám letní pohody v „klidném kempu“ – za oddělení místa pro zábavu až do rána a místa pro klidnější pobyt dávám pořadatelům rozhodně palec nahoru! Dalšími důvody je i to, že H.S.H. je výlučně spjatý s Vysočinou, hlavně pak Žďárskými vrchy, často to tak bývají nejbližší vícedenní závody, pořadatelé nijak neexperimentují se schématem závodů – každý den se odběhne jedna etapa a pak je čas na výlety po okolí, setkání s kamarády, večerní posezení a průběžné doplňování patřičných tekutin (zvláště těch s vysokým obsahem vitamínu B je na H.S.H. vždycky dostatek). Závody také mají tradici v doprovodném programu. Každým rokem se zde konají opravdu vysoce prestižní pivní OB štafety a samozřejmě málokdy chybí večerní diskotéka. Prostě H.S.H. má už léta svoji nezaměnitelnou atmosféru, sehraný pořadatelský tým a proto se pravidelně rád účastním.
Letošní ročník byl pro nás z Jihlavy přece jenom trochu jiný. Vzhledem k letošnímu centru závodů ve Štěměchách (autem z domu přes celou Jihlavu až na shromaždiště za 37 minut), tam nikdo ze SJI nespal a na etapy jsme dojížděli. O terénu se nemá cenu moc rozepisovat – prostě klasická Vysočina. Někteří prostor znají z loňských závodů ŽB Morava a každý, kdo letos absolvoval oblastní mistrovství na klasice ve Zlatomlýně, tak kousek závodního prostoru také určitě oběhal. Především dospělé kategorie snad pouze (ne)mile překvapily délky tratí – stavitelé nás letos opravdu nešetřili. Takže při spojení dlouhých tratí, hodně teplého počasí a únavy ze tří etap, byly k vidění i doběhy hóóódně unavených závodníků. Jihlavská výprava byla letos spíše menší, ale výsledkovou ostudu tam nikdo z nás rozhodně neudělal. Za výsledkové vypíchnutí jistě stojí Márovo 3.místo v mužské elitě (prostě s Márou je to jako s tím vínem). Ale na nedělní vyhlášení výsledků, na pozadí krásného výhledu na Třebíč, se vydalo více úspěšných členů SJI. Celkové výsledky, fotografie a jiné zajímavosti lze najít na stránce http://www.obchrast.com/nz.php?…
Letní vícedenní závody i nadále pokračují každý víkend. Z těch bližších jistě stojí za připomenutí největší letošní letní závody Česká Kanada 2016, které jsou z Jihlavy také dobře dosažitelné. Osobně ještě trochu zaagituji za můj loňský objev – West cup v Nejdku (sice hodně daleko, ale jsou to opravdu pohodové závody, okořeněné nedělním scorelaufem). Kdo atmosféru letních vícedenních závodů ještě nikdy neokusil, tak ať to určitě udělá. Hlavně děti zde získají hodně závodních zkušeností, zazávodí si se soupeři, se kterými se normálně nepotkávají a proběhnou se v nových terénech. Závody lze samozřejmě spojit i s rodinnou dovolenou. Už sice nejde tvrdit, že je to téměř zadarmo, ale v porovnání s dovolenou na Bahamách nebo v Emirátech, to pořád vychází cenově celkem příznivě. Prostě OBěžec v létě rozhodně nemá, na rozdíl od novinářů, okurkovou sezónu!