Nebudu lhát, ale já tomu pořád ještě nemůžu uvěřit. Nevím, nevím, kolik lidí by si ještě minutu před začátkem zápasu vsadilo na takový výsledek, lépe řečeno nevím, kolik lidí by si vůbec vsadilo na Jihlavu. Osobně jsem si moc nadějí před zápasem nedělal – šel jsem si na hřiště tak „pro desítku“ a slušnou ostudu. Takže průběh zápasu byl i pro mě naprostým šokem. A myslím, že jsem nebyl jediný, koho průběh zápasu tak překvapil.
Je sobota po dlouhé klasice, nohy bolí po slušné porci kilometrů, většina Jihlaváků se odjíždí zregenerovat domů před nedělním závodem. Ti co zůstávají, se pomalu scházejí na fotbalovém hřišti ve Starém Městě, kde zrovna vrcholí zápas nějaké místní ligy. Když sleduji „opravdové“ fotbalisty, tak vůbec nechápu, co tady vlastně pohledávám… Když se i my začneme převlékat, tak svoji přítomnost chápu ještě méně. Většina zúčastněných totiž vytahuje křiklavě barevné kopačky – nejhezčí má ale stejně Kadlo (růžovo-citrónové) s ohromnými kolíky. Chrasťáci přichází ve veselé náladě s basou piv a několika láhvemi šampaňského – vítězství prý bude potřeba řádně oslavit. Také je doprovází davy jejich fanoušků, kteří obsadí celou místní tribunu.
Chvilku se rozkopáváme a počítáme, jestli nás je alespoň požadovaných 11. Nakonec to dobře dopadne a máme i jednoho člověka na střídání – náhradníci Chrasti se na lavičku málem nevešli. Zoufale čekáme na naší velkou oporu Popkorna, který ovšem přijíždí až do rozehraného prvního poločasu – zabloudil v řadě objížděk cestou. Kapitán Kráťa nám uděluje poslední rady a pokyny a určuje nám kde hrát. Chápu jeho taktiku – čím horší hráč, tím víc vzadu bude jeho místo. Stavíme se dle pokynů s Alfim na levou a pravou stranu obrany…
A už je to tady. Opravdový rozhodčí pískne nekompromisně do píšťalky, seřadí si nás a už nás přivádí na hřiště. Posekaná travička, vyvápněné čáry, nové rohové praporky a sítě v brankách – takhle nějak si asi připadají hráči ve fotbalové Lize mistrů. Když zdravíme diváky, podáváme si ruce a losujeme o míč, tak se ještě usmíváme a nad hřištěm létají rozličné vtípky. Další písknutí rozhodčího to ale ukončí a jde se na to!!!
Od prvního okamžiku se zápas pro sebevědomou Chrast nevyvíjí dobře. Nadšeně a zodpovědně hrající Jihlava začne překvapené hráče Chrasti tlačit a k radosti naší obrany zatím moc práce nemáme. A když máme, tak děláme co umíme – prostě cokoliv, aby se nedostali na dostřel našeho brankáře Sucháče. V obraně nehrajeme na krásu ale účelnost. Prostě odkopnout kamkoliv a hlavně co nejdál a když se to nedaří, tak se alespoň dostatečně plést pod nohy. Našim oblíbeným trikem je pád jednoho z obránců pod nohy útočníka, na což čeká druhý obránce, který balon odkopává do bezpečí. Když se Chrast přece jenom trochu rozehraje, tak udělá podle mého názoru osudovou chybu. Místo aby se pokoušeli projít nejslabším článkem naší obrany, tak se neustále pokouší projít druhou stranou, kde ovšem naráží na betonovou zeď jménem Alfi, který se rozehrál k životnímu výkonu. A pak už to tam začne padat. První náš gól dává výborně hrající Lucka Jirků!!! Pak následují další tři a první poločas tak končí za stavu 4:0 pro Jihlavu. Chrastečtí fanoušci ani jejich hráči nechápou co se to na hřišti děje.
Ve druhém poločase se obraz hry přece jenom trochu mění. Chrast pomalu vyrovnává hru, hraje se opravdu naplno a občas máme vzadu plné ruce nohy práce. Dokonce se jim podaří snížit krásným lobem na 4:1. Naštěstí to ale bylo z jejich strany všechno, Jihlava už po zbytek zápasu výsledek s přehledem kontroluje a postupně promarníme celou řadu šancí. Přesto se nám podaří ještě 2 góly přidat a senzace je na světě!!!
Ke cti poraženého celku je ale potřeba říci, že výsledek je pro ně možná až příliš krutý, že hráli opravdu velice dobře a že se večer se svojí porážkou vyrovnali opravdu se ctí – ten darovaný veliký tác rumových panáků večer v kempu… Takže tímto našim soupeřům děkuji za krásný zápas a doufám, že někdy dojde i na odvetu.
Také veliké poděkování Kráťovi, který celou tuto suprovou akci zorganizoval, domluvil hřiště a byl také tahounem pravidelných pátečních fotbalových tréninků na hřišti v Hybrálci. Tak kdo to proti nám zkusí příště? Že by Sparta???