Na úvod klasická otázka. Jsou dvě zprávy – dobrá a špatná. Kterou chcete slyšet dříve? Začněme spíše tou horší. Letos jsem vyrazil na Smrčnou o jeden den dříve, abych trochu poupravil 2 roky starou mapu. Jenže z představy o pár nových pasekách a oplocenkách bylo nakonec celkem slušné mapové cvičení na celé odpoledne. Stejně jako na většině Vysočiny, tak i v okolí Smrčné, lesy chřadnou na ohromných plochách a šíleným tempem. Lesní hospodářství na Vysočině, stejně jako orientační běh, čeká v budoucnu možná vůbec nejtěžší zkouška v historii… Ale teď už k té lepší zprávě. Uvedl bych jí parafrází jednoho z textů Jaromíra Nohavici – „dokud se běhá ještě se neumřelo“. Stejně jako každý rok vyrazilo více jak 40 dětí na letní OB tábor a opět se děly věci…
„Devadesátky“ na Smrčné
