Autor: Tomáš Orany

Existuje jeden týden v roce, kdy se kolem mě vždycky turbulentně zrychlí čas, přenesu se do nějaké časoprostorové smyčky a mám pocit, že celý týden proběhl za jeden krátký den. Přesně tohle zažívám pravidelně při letním soustředění na Smrčné.

Jakožto rodič vím, že nejsilnější zážitky z tábora jsou málokdy z běžeckých tréninků (i když jsou tady náramně „vyladěné“), ale většinou se jedná o zážitky z táborové hry a různých „vedlejších“ aktivit. Takže začnu tou, jak my říkáme, animátorskou částí.

Letos se táborníci se hned po příchodu přenesli do hlubokého, ale poměrně osvíceného, středověku. Seznámili jsme se s moudrým vládcem Matějem Dobrotivým, jeho vykutáleným rádcem Dredem, chudým, zbožným mnichem, hradní čeládkou a pro udržení disciplíny i s katem s obří sekerou a popravčím mečem. Místo tradičních míst jako je jídelna, záchody, ohniště apod., najednou vyrostl hrad, kaple, krčma, tržnice a šibeniční vrch. Zobrazit celý článek >>

Letošní tréninkové jaro nezačalo úplně nejšťastněji. Termín prvního středečního tréninku se rychle blížil a v tabulce tréninků stále svítila spousta prázdných okének. Naštěstí se ale nakonec vše v dobré obrátilo a stavitelé středečních tréninků se přeci jen našli. A jak se jim během jara dařilo? Osobně si myslím, že opravdu velmi dobře. Již na začátku jsme si všichni společně řekli několik zásad, které je při tvorbě tréninku nutno respektovat. Například nutnost tréninkový prostor předem proběhnout a stavbou tratí pro mladší děti se vyhnout problematickým místům, start zvolit s ohledem na nejmenší děti, kterým je nutné vymyslet dostatek lehkých kontrol na cestách a výrazných objektech, byly upřesněny přibližné délky pro jednotlivé tréninkové skupiny. Pro někoho je středeční trénink možná automatickou záležitostí, ale věřte, že i příprava jednoho takového tréninku stojí stavitele minimálně několik hodin práce.

Zobrazit celý článek >>

Není nad dobrou hlášku hned na úvod: „Jste ještě mladí a proto jste asi ještě nestačily pro společnost zatím nic moc dobrého udělat. Tak jsme si mysleli, že byste mohly alespoň vyhrát nějaké zlaťáky v Pevnosti Boyard a věnovat je na dobrou věc“. Autora této nosné myšlenky snad raději prozrazovat nebudu 😊 Nicméně Pevnost Boyard nás provázela celým prvním letošním soustředěním na Čeřínku.

Zobrazit celý článek >>

Hned na úvod je potřeba zmínit jedno velké pozitivum – loňské „noční sprinty“ se letos v Jeníkově nekonaly! Netřeba se ale bát, že by si téměř 30 dětí z našeho oddílu sportu pořádně neužilo.

Již po pátečním podvečerním příjezdu se začalo pěkně ostře. Noční sprinty na mapce v okolí školy dokázaly všechny pořádně rozehřát i v mrazivém počasí, pod jasnou noční oblohou, nádherně osvícenou měsíčním úplňkem. Někdo bojoval s horším světlem, někdo s obavou z černé tmy, někdo s nástrahami mapy, ale všechny děti to oběhaly a se zdravou barvou na tvářích se odebraly k prvnímu kolu Kasiho hudební poznávačky. Za sebe musím říci, že při loňském poznávání pohádkových písniček jsem téměř neměl konkurenci, ale letošní „hudba mladých“ – to byl ze strany „dospěláků“ převážně velký propadák. Tak alespoň víme, co poslouchat během roku v komerčních rádiích.

Zobrazit celý článek >>

A máme zdárně za sebou, o páteční dopoledne prodloužené, závěrečné letošní soustředění na Čeřínku. Čeřínek to byl vskutku klasický – páteční a sobotní zimu a mrholení v neděli vystřídala první letošní pořádná chumelenice. Ráno rozespale koukáme z okna, nevěříme vlastním očím a řešíme, jestli nedělní štafety nezrušit. Ale když vylezeme z chaty a vidíme velkou skupinu koulujících se dětí, tak rychle pochopíme, že sníh pro ně není nepřítel a že proběhnutí čerstvě zasněženým lesem v sobě má i kousek romantiky a dobrodružství.

Zobrazit celý článek >>