Rubrika: OB

Vrchol domácí sezóny, tedy Mistrovství ČR na klasické trati, proběhl o víkendu na severních svazích Jizerských hor. Pořádání se výborně zhostil klub z Chrastavy, vše klapalo perfektně, tedy až na počasí, které moc vlídné nebylo.

Na úvod se musím k něčemu přiznat. V závodním terénu jsem byl už dříve, dokonce jsem tam běžel s mapou a některé kontroly byly velmi blízko těm současným. Ale nebyl jsem sám, řada mých soupeřů taky …

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Ve stejném terénu totiž už kdysi dávno jedno Mistrovství bylo – konkrétně v r. 1987 (tedy téměř přesně na den před 30 lety). Bylo to moje vůbec první mistrovství, které jsem běžel, tenkrát v kategorii M15–16. Tehdy jsem na trati 7,0 km s časem 62,22 na medaili nestačil, ale asi jsem byl jako nováček se sedmým místem spokojen. Nějaká medaile do Jihlavy však přece jen putovala – Jitka Boudná získala v kategorii D15–16 stříbro.

Avšak zpět k současnosti. Tratě sobotní kvalifikace byly relativně krátké a příznivé – kopců nebylo tolik jak se očekávalo, les byl většinou velmi dobře běhatelný i když v nižších částech místy podmáčený. Nicméně mapově snadné to nebylo, volby postupů byly díky kopcovatému terénu s řadou údolí záludné a chyby na dohledávkách mezi množstvím kamenů či skalek se daly dělat velké.

Koneckonců, že bude potřeba dávat na mapu pozor bylo jasné hned po příjezdu na místo. Zkontrolovali jsme, že z celkového množství 537 balvanů vyšších než 1,5 metru, které byly vidět z příjezdové silnice na okraji závodního prostoru, bylo v (staré) mapě zaneseno pouhých 142 

Ze sobotních bojů postoupilo do nedělního finále A celkem 7 jihlaváků.

Nedělní finále se běželo ve stejném (rozšířeném) prostoru jako kvalifikace, tedy opět svah s řadou údolí, velkým množstvím balvanů a skalek (hlavně ve vyšších partiích, kde navíc byla i celé dopoledne mlha). Parametry tratí byly samozřejmě o poznání větší – délkou i převýšením – než o den dříve.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Vzhledem k velkému množství závodníků (1700 přihlášených) se tentokráte nižší finále prolínala s A-finále, nicméně závod postupně gradoval nejdříve doběhem veteránských finále, poté dorosteneckých a na závěr pod dohledem televizních kamer běželi ženy a muži.

A jak se nám dařilo? Co znamená 2×2 v titulku když terén byl spíše 4×4? No přece počet počet získaných druhých míst, tedy stříbrných medailí  Tu první získala Dana v kategorii D55, tu druhou Véna v H45, když se za 30 let zlepšil o 5 míst a deset minut.

Do první desítky se ještě vmáčkl Jára (H45) i když se svými chybkami na trati úplně spokojený nebyl. V H18 doběhl Péťa na 15. místě poté co hodně ztratil na obou dlouhých postupech, v H20 Bořek na 10. místě. (začal pomaleji, ale na dlouhém postupu se posunul vpřed a druhou část trati už běžel o poznání rychleji než začátek). Na královskou mužskou trať (15,6 km / 850 m převýšení) vyběhl Mára v polovině startovního pole a také se v začátku držel kolem dvacátého místa. Solidní tempo však neudržel a druhou půlku závodu zpomalil na konečné 29. místo. Přesto parádní výkon. Posledním jihlavským A-finalistou byl Pifi v H35, který doběhl na konečném 15. místě.

Obrázky najdete u nás galerii

Výsledky jihlavských závodníků

Mapa s tratěmi – OB postupy

Ve čtvrtek bude na ČT odvysílána 30-minutová reportáž

Krátká reportáž v TV Chrastava

Na letošním Mistrovství ČR štafet a družstev bylo extrémně vody a bahna. Sobotní štafety byly ještě ucházející, mezi přeháňkami se občas objevilo slunce, ale nedělní vytrvalý déšť při družstvech řádně prověřil morálku a odolnost závodníků a samozřejmě techniku pořadatelů.

Běželo se v horském prostředí nad Králíky – kopcovatý les plný klacků, místy potůčky a bažinky, bahnité cesty.

V sobotu byly na programu tradičně štafety, na startu bylo více jak 500 tříčlenných štafet. Jihlava postavila celkem 5 štafet (a dvě nesoutěžní mixové), k tomu ještě řada žáků běžela ve výběru oblasti Vysočina.

V D18 trojice Aneta, Eva a Klára na nejlepší nestačila (22. místo), nicméně pochvalu si určitě zaslouží Eva, která běžela na svém úseku velmi dobře. V této kategorii překvapil tým Jindřichova Hradce (SJH), který vybojoval stříbrnou medaili a na zlato chybělo pár vteřin (více sil na doběhu).

Kluci v H16 (Péťa a dva Matějové) se s 16. místem s přehledem vešli do poloviny výsledkové listiny, fantasticky si se zbytkem startovního pole poradil na prvním úseku Péťa, když předával na prvním místě  .

V hlavní mužské kategorii H21 si trojice Vojta, Mára a Honza vedla skvěle – 13. místo v nabité konkurenci 50 štafet je pěkný výsledek.

Nejmladší veteráni (H105 – Jára, Véna, Lauič) se bohužel na žádném úseku nevyvarovali několika drobných chyb a to v konkurenci štafet složených z řady eliťáků bohužel na medaili nestačilo (8. místo).

Slušně si vedla i druhá veteránská štafeta v H165, která ve složení Kony, Zdeněk a Jarda získala pěkné 11. místo.

Perfektně běžela Vysočinská štafeta v DH12 – 5. místo ve složení Matěj Vítek, Vládík Srb a Tom Prášil je skvělé (z 50 startujících štafet!). Ve vysočinské dvojce zazářila Míša Srbová (6. čas na úseku) a pomohla tak k celkovému 23. místu. V D14 byly holky z Vysočiny třetí (!!!), v H14 kluci šestí, druhá štafeta ve které běžel Vojta O. byla 20.

Nejvíce se na nedělní doběh družstev zřejmě těšil oddílový stan. Ráno jsme ho totiž našli, jak se přes noc přesunul do doběhového koridoru. Bohužel při přesunu si polámal nožičky (na tak dlouhý výlet vzduchem holt není stavěný) a tak nezbylo než ho v dešti zabalit a „nasáčkovat se“ ke kamarádům z blízkých oddílů (díky).

Nejdříve do lesa vyběhly první úseky sedmičlenných týmů dospělých, za jihlavský tým rozbíhal solidně Jára, další úseky už pak tým posunuly až k závěru výsledkové listiny. Jó bez pořádného tréninku to nejde 

Dorostenecké sedmice tradičně zdobí různé kostýmy, masky, makeupy atd. Ani jihlavský tým (Matěj, Evička, Jura, Klára, Péťa, Aneta, Matýsek) nezůstal stranou a snažil se zastrašit soupeře drsným až hororovým zjevem. Na některé to zjevně zapůsobilo, jiné se podařilo předběhnout v lese, takže konečné 11. místo je velmi solidní.

S ambicemi bojovat o přední místa nastoupil i veteránský tým, který po loňském překvapivém vítězství obhajoval v lehce obměněné sestavě (a o kategorii výše v DH225), kdy na místo nejzkušenějšího člena nastoupila Dana. Po rekognoskaci kvalit soupeřů a jejich včerejších výsledků Mára doufal, že se vejdeme do nejlepší pětky mezi 45 přihlášenými týmy. To splnil Véna hned na prvním úseku (3.) a když Dana na druhém úseku po perfektním výkonu ztratila časově jen minimálně na čelo závodu, byly vyhlídky nadějné. Lauič na třetím úseku minul 9 soupeřů včetně favorizovaného Zlína, Pragovky a překvapivě výborně běžící Opavy, takže Bára vybíhala do svého úseku na čele pelotonu i když s několika soupeřkami těsně za zády. V lese nechybovala, divácký úsek probíhala společně se zlínskou Hanou Batani na 1.-2. místě, v závěru se dokonce dokázala odpoutat a přinesla finišmanovi Márovi malý náskok. Ten jej nejenže udržel, ale před zlínskými a pragováckými chrty ještě navýšil a s klidem tak doběhl týmu pro lehce překvapivé, ale zasloužené zlaté medaile.

Jihlavská fotogalerie ze závodů